Zpět do obchodu

Registrace

Prehistorické macramé ze lnu

Len patří mezi nejstarší textilní vlákna na světě. Lidstvu známý nejstarší dochovaný artefakt lněných šatů pochází z Egypta z období před pěti tisíci lety. Ovšem další nálezy potvrzují, že len člověk využívá mnohem déle.

A jak déle to může být? Experti soudí, že len člověk využíval už před více než 30 000 lety. Při environmentálním zkoumání změn klimatu paleobiologové vedle sběru vzorků pylů prehistorických rostlin a stromů náhodou objevili ve vrstvách jílu lněná vlákna. Radiokarbonová metoda jim přisoudila stáří až 36 000 let. Tento překvapivý nález se udál na úpatí Kavkazu, v gruzínské jeskyni Dzudzuana v roce 2009. Zajímavostí tohoto objevu mimo jiné je, že připravil naše Dolní Věstonice o světové prvenství. Právě otisky tkanin na hliněných plastikách a hrudkách z moravského paleolitického naleziště (28 000 let před současností) byly do té doby považovány za nejstarší doklad výroby textilu.

Na základě gruzínského nálezu se usuzuje, že pravěký lovec-sběrač nesbíral jen lněná semínka na jídlo, ale využíval i lněných stonků. Rozhodně si ale nemůžeme myslet, že nosil oblečení z lněného plátna. Jednodušší pro něj stále bylo svůj tepelný komfort zajistit kožešinami. Nalezená vlákna byla kroucená, neolitický člověk z nich tedy vytvářel provázky, které mu pomáhaly při každodenních činnostech, a nitě, kterými sešíval kožešiny či boty. Vlákna také pravděpodobně splétal technikou podobnou dnešnímu macramé. Mohl si tak vyrábět pokrývky hlavy, koše apod. Len dokonce obyvatelé gruzínské jeskyně barvili černými, šedými, tyrkysovými i růžovými pigmenty.  A ač se nám dnes mohou tyto lněné výrobky zdát sebeprimitivnější, tehdejším lidem umožnily větší mobilitu a zvýšily šanci na přežití v drsných podmínkách kavkazských hor.

Zpět do obchodu